Hošťálková B - Valašská Bystřice B 2,5 : 5,5

Po dvou domácích zápasech jsme letos poprvé vyrazili „do světa“ a nečekal nás na úvod vůbec lehký soupeř. Béčko Hošťálkové, které nás vloni v památném zápase těsně porazilo, opět nastoupilo v silné sestavě, tedy i s Ondrou Karlíkem na 1.desce.

A právě na první desce skončila partie první. Igor Jasný se pustil do velmi zajímavé kombinace, ale nakonec jeho koník nenašel úniku z rohu šachovnice a padnul. V partii ještě bojoval, ale klopýtnutí soupeře se nedočkal. Na ostatních šachovnicích jsme nestáli špatně, řekl bych „ujde to“, slušně, lépe a přivyhraně. Jelikož jsem měl dost práce se svou partií, nevím, v jakém pořadí končily ostatní, vezmu to tedy odshora.

Jarda Pagáč (3) soupeři znehodnotil pěšcovou strukturu a nadělal mu dost slabin.  Škoda, že jsem neviděl, jak výhodu využil, docela jsem se na to těšil. Pozice Petra Sewioly (5) se mi líbila asi nejmíň, jeho střelec byl v koncovce lehkých figur a pěšců proti soupeřovu jezdci slabší. Hanka Obšivačová (6) svého mladého soupeře pěkně přehrávala a partii zakončila ukázkou ze šachové taktiky, odtažným šachem se ziskem dámy. Také partie Zdeňka Románka (7) se mi zamlouvala, bylo nutno jen rozehrát bělopolného střelce. Závěr partie vyvolal trochu rozruchu v místnosti, soupeři už naskočil čas na dohrávku (58 min)a přitom měl odehraných jen 37 tahů. Nejvíce se mi líbila pozice Josefa Peterky (8), který soupeři nedovolil ani na chvíli vydechnout, až se mu pozice zcela rozsypala. V tu chvíli jsme vedli 4:2 a mně soupeř nabídl remízu. Měl jsem málo času, že jsem ani nemohl obejít šachovnice a zjistit stav, tak jsem ji odmítl, ale po pár tazích přijal. Mrzela mě, protože jsem v jejím průběhu stál na výhru, jen na realizaci jsem si nechal málo času. To, že zmíněná remíza znamenala vlastně naše vítězství, jsem se dozvěděl až vzápětí.

Jako poslední dohrával Zbyněk Pyš (2) a stál celkem vyrovnaně. Pak jsem partii nadlouho neviděl a při dalším pohledu, pokud jsem dobře počítal, měl o tři pěšce méně. Ale šachoval dámou a nakonec se pozice zredukovala na převahu pouze jednoho pěšce. Zbyněk nabídl remízu, Pepa Bednařík, si myslím, by ji přijal, ale přítomný trenér byl proti. No a jak to bývá, nakonec koncovku prohrál.

Podařilo se nám porazit velmi silného soupeře a nemyslím si, že by to bylo náhodně. Po debaklu v prvním kole se pomalu začínáme v krajské soutěži zvedat. Nutno podotknou, že nám vydatně pomáhají hosté z Rožnova.

(PR)