Valašská Bystřice B - Valašské Meziříčí B 4:4, Valašská Polanka - Valašská Bystřice C 6:2

V neděli čekal naše béčko v Regionálním přeboru soupeř nejtěžší, béčko Valašského Meziříčí. V sestavě hostů sice chyběl jeden z klíčových hráčů, ale i tak to vypadalo na těžký zápas.  Já bych na něj nejraději co nejdříve zapomněl.

O průběhu partií toho moc nevím, protože jsem nebyl pořádně soustředěn ani na tu svoji. Zápas začal pro mne dramaticky ještě před jeho zahájením, když jsem ještě v 9:05 řešil sestavu céčka v Polance. Než jsem se pořádně rozkoukal, byla má pozice velmi zjednodušena, materiálu málo, sice v rovnováze, ale jeden můj pěšák byl slabý. Soupeř mi nabídnul remízu, se kterou se nedalo nesouhlasit. Tak jsem si prošel šachovnice a zjistil jsem, že už tři partie skončily remízou. Josef Peterka (2) černými „odremizoval“ těžkého soupeře, takže zaslouží velkou pochvalu. Další půlky připsali Petr Sewiola (5) a Hanka Obšivačová (7). Jejich partie jsem prakticky neviděl. V tu chvíli jsem asi 20 minut čekal, jak pokročí další partie. Ve třech případech jsme měli na šachovnici o pěšce více, avšak všechny pozice nebyly tak růžové.

A také brzy se na mé vidění došlo. Martin Horák (6) byl pod neustálým tlakem, až přišel o figuru. V tu chvíli mi bylo jasné, že budu muset hrát, ale hned můj první tah byl velkou chybou. Vrhnul jsem se dopředu a ještě více oslabil nejen své pěšce, ale i krále. Ztratil jsem dva pěšce a už jsem chtěl zastavit hodiny. Naštěstí jsem tam našel obranu před těžkými materiálními ztrátami a někde v dáli uviděl nějaký plán. Soupeř mi však nabídl zdarma věž a bylo vyrovnáno.

Co zbývající partie? Josef Velčovský (4) měl pěšce navíc, později dva a chtělo to jen trochu trpělivosti, vedeme! Igor Jasný (1) to měl velmi těžké. Stál proti němu (spíše seděl) velmi silný soupeř, Pavel Lev, ale chvílemi se zdálo, že by to nemuselo dopadnout špatně. Nakonec se mu soupeř přece jenom dostal na kobylku a bylo opět srovnáno.

Poslední partie tak rozhodovala o všem a co si Vladimír Vávra (8) z duše nepřál, záleželo to jen na něm. Po přechodu do koncovky zbylo každému po věžce a nestejném střelci a soupeř měj ještě krajního volného pěšce navíc. Pozice byla spíše remízová, ale nabídky smíru soupeř odmítal. Když se pak věží vypravil do týla nepřítele, kde sebral plšího pěšce, vypadalo to s Vláďou dost nedobře. Ale najednou si s pozicí soupeř nevěděl rady a náš hráč začal králem mašírovat do pozice soupeře. Tu kapitán hostí poznal, že se jeho hráč stále více zamotává a raději přispěchal s nabídkou remízy, kterou náš unavený hráč přijal. Kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se pokračovalo dál, ale objektivně byla pozice asi remízová.

Naše céčko to mělo po ranních problémech asi dost těžké. Soupeř z Valašské Polanky byl určitě favoritem a byl připraven bodovat. Remíza Zdeňka Románka  je výborná, také Tomáš Krhutek uhrál cennou půlku. Velkou pochvalu za výhru zasluhuje Gustav Bártík, který si stále drží výbornou formu a boduje. Velká škoda vyhrané partie Dalibora Capila, ale možná právě to soustředění z úvodu chybělo.

(PR)