1.kolo ZKS: Vizovice - Valašská Bystřice 3,5:4,5

Na úvod krajské soutěže jsme hráli ve Vizovicích a ačkoli jsme byli mírnými favority, rozhodně nás nečekal lehký zápas. S Vizovicemi to ale nikdy není lehký zápas a naše vzájemná bilance je zhruba vyrovnaná.
První bod zaznamenal Zbyněk Pyš (2), ani se moc nenadřel. To byla ale na dlouhou dobu jediná výhra, na další jsme si museli počkat až do samého závěru. Následovaly tři remízy.
Partie Jardy Sušně (6) byla po celou dobu naprosto vyrovnaná a nebylo snadné získat převahu na něčí stranu. Po přechodu do koncovky lehkých figur skončila remízou.
Co se týká mojí partie (5),  se zahájením jsem spokojen nebyl. Soupeř se snažil tlačit a já byl dost pasívní. Ale počítal jsem, že pokud vydržím, soupeřovi pěšci budou slabí. Nabídku remízy jsem přijal, ikdyž jsem si to pak dlouho vyčítal. Zdálo se mi, že stojíme velmi dobře. Ale špatně jsem vyhodnotil ostatní partie.
Další remízu přidal Luděk Volčík (1). Jeho zkušený soupeř byl nebezpečně aktivní a jeho útok vyvrcholil oběťí figury. Pozice byla velmi nepříjemná, nedokázal jsem vše spočítat. Po další oběti figury se Luděk přesně bránil a partie skončila opakováním tahů.
Smutná musí být v neděli Hanka Obšivačová (8). Velmi odvážně obětovala kvalitu a soupeřův král uvízl v centru. Opticky to vypadalo, že soupeř brzy padne, ale mat se nekonal a ztráty pak už byly obrovské. Asi chyběly figury z dámského křídla.
Partie Igora Jasného (3) se mi zdála docela pohodová a Igor pomalu získával iniciativu. Další průběh však byl jako na houpačce. Nejdříve soupeř v dynamické pozici plné oboustranných možností přehlédl vyhrávající kombinaci, poté se zase Igor zalekl sebrání nabídnuté figury.  Další matové hrozby už soupeř, bohužel, našel.
Z partie Josefa Peterky (7) jsem měl v závěru obavy, hlavně tedy z jeho času. Pozice byla vyrovnaná, ale hodiny rychle ubíhaly. Pepa vše bravůrně zvládl a šikovně povyměnoval těžké figury a přešel do jezdcové koncovky s pěšcem navíc. Navíc si na soupeři vynutil výměnu jezdců a bod byl náš.
Za vyrovnaného stavu jsme to všechno "hodili" na našeho nejstaršího hráče, Josefa Slížka (4). Ten celou partii tlačil na svého soupeře, ale ne a ne se mu dostat na kobylku. A když dostal soupeř trochu oddychu, nepříjemně zaútočil po volném sloupci a získal kvalitu za pěšce. Josef i bez ní mistrně manévroval, až si vynutil zisk druhého pěšce. V koncovce věž proti jezdci a dvěma spojeným pěšcům využil všech svých zkužeností a partii s přehledem dotáhl k vítězství.
Vyhráváme 4,5:3,5, ale bylo to jen o vlásek!

Petr Růčka