Valašská Polanka - Valašská Bystřice "B" 3,5 : 4,5

Proti papírově slabšímu soupeři jsme opět nenastoupili v nejsilnější sestavě, přesto jsme byli v zápase favority. Toto podcenění soupeře se nám však mohlo hrubě nevyplatit, neboť zápas se nevyvíjel podle papírových předpokladů a vítězství jsme dosáhli pouze za notného přispění paní Štěstěny. Nutno říci, že při absenci Jirky Foukala, bychom se bez Igora Jasného, který původně také neměl nastoupit, neobešli a zápas bychom nejspíše ztratili, neboť si slabší chvilku vybraly dvě naše stabilní opory pan Stanislav Jasný a Ondra Růčka, kteří pravidelně sbírají důležité bodíky. Naštěstí je zastoupili hráči na zadních šachovnicích.

Dnešní hodnocení bude trochu kritické, ale doufám, že tím nikomu nevezmu chuť do dalších zápasů. Komentáře jednotlivých partií dělám jen na základě letmých pozorování, bez hlubší analýzy, na kterou není dostatek času a i herní styl máme každý z nás jiný - proto mohou jednotliví hráči vidět své partie odlišně, než jak to zde popisuji.

Zápas pro nás začal slibně, neboť pan Josef Růčka na sedmé šachovnici, pokračujíc v loňských výborných výkonech, poměrně rychle přehrál svého soupeře J.Kováře a získal pro náš tým první cenný bod. Více k této partii nemám, neboť jsem z ní mnoho neviděl a pan Růčka buď ze skromnosti, nebo z úcty k soupeři odmítl partii obsáhleji komentovat. Dle vyjádření vítěze udělal soupeř hrubou chybu, po které ztratil figuru a poté partii vzdal.

Po dvou hodinách hry jsem přidal druhý bod i já na čtvrté šachovici. Partii jsem se snažil rozehrát aktivněji, než svůj zápas v KS minulou neděli, avšak můj soupeř V.Šihor se ukázal jako velmi houževnatý a zkušeně odrážel veškeré mé pokusy o zisk iniciativy. Soupeř stál po dvaceti tazích stále pevně, tak jsem  namísto pozičního taktizování zkusil bušit do pozice černého alespoň průhlednými kombinacemi s poměrně snadno krytelnými hrozbami a se záměrem postupně vylepšovat svoji pozici a dosáhnout výhodnějšího přechodu do koncovky. Tato taktika se ukázala být správná, neboť soupeřovy figury měly stále méně prostoru a aby se ze stísněné pozice vymanily, musel soupeř obětovat dva centrální pěšce. Zde jsem však podlehl sebeuspokojení a vidině snadného vítězství a dvěma slabými - příliš optimistickými tahy jsem si pozici zbytečně zkomplikoval. Nezbývalo mi, než vrhnout vše do útoku na soupeřova krále s vedlejší hrozbou dojít volným pěscem do dámy a doufat, že se soupeř zalekne a udělá alespoň jeden slabší tah. Podařilo se! Přikoval jsem soupeřovu věž na poslední řadu pod hrozbou nekrytelného matu a poté už bylo jen otázkou času, kdy bílý zdecimuje zbylé černé pěšáky. Po cca dvacetiminutové analýze své bezvýchodné pozice se soupeř vzdal.

Po těchto dvou vítězstvích si také náš tým vybral svoji porci smůly. Nejprve Ondřej Růčka na třetí šachovnici ztratil v časové tísni velmi pěkně rozehranou partii s Janem Smilkem (ostříleným hráčem s ostruhami z krajské soutěže východ, kde nastupuje za družstvo Lužné), ve které Ondra rozhodně nestál hůře. Čas je však třetím hráčem na šachovnici a bohužel se v tomto zápase postavil proti našemu borci, který chtěl soupeře přehrát kombinační hrou. Taková hra je však náročná na složité propočty... takže cca 19 sekund před časovou kontrolou s handicapem cca 5-6 tahů do 40ti, náš hráč ve složité pozici partii vzdal.

Nevadí, byla to prohra se vztyčenou hlavou !

Hned poté se do těžké pozice dostal jeden z našich nejúspěšnějších hráčů poslední sezóny a rovněž i letošní naše opora pan Stanislav Jasný na druhé šachovnici. Partii hrál aktivně, útočně - jak je ostatně jeho zvykem. V nadějné pozici, kdy byl jeho soupeř M.Čokavec pod prudkým útokem bílých figur, zřejmě pan Jasný podcenil postavení černé věže, která číhala na "h" sloupci na svoji příležitost, odkryje li bílý při své útočné snaze přespříliš svého krále. Stalo se, bohužel... Černá věž drze pronikla na třetí řadu a pozice bílého se začala rozpadat. V zoufalé snaze zabránit matu byl pan Jasný nucen obětovat střelce, avšak ani to už nemohlo partii zachránit. Soupeřova věž se natrvalo pevně usadila  za obranným valem bílého, za který pronikl i krytý černý pěšec. Ač se bílý snažil vykřesat naději zablokováním pozice a protihrou na dámském křídle, nedokázal zabránit dalším materiálním ztrátám a musel vzdát. Zde je nutné říci, že M.Čokavec není žádné "ořezávátko" a zřejmě má na letošek natrénováno, protože v 1.kole porazil Veselského z Hošťálkové (ELO 1929)

Najednou to bylo 2 : 2 a situace na zbylých šachovnicích se nevyvíjela právě růžově.

Z mého pohledu jsme již stáli hůře, protože pozice Petra Lovase na šesté šachovnici s kapitánem soupeřova týmu B.Štefkou se mi zdála být zralá na prohru, neboť po dvaceti tazích zbývalo našemu hráči již jen něco okolo 15 minut do časové kontroly, Petr navíc, dle mého soudu, poněkud zaostal ve vývinu figur a protože (ať už záměrně, či mu to soupeř neumožnil) hrál bez rošády! , byla jeho pozice silně degradovaná kvůli exponovanému králi, vystavenému po volném "e" sloupci útoku těžkých figur soupeře (viz fotka), což nevyvažovalo ani Petrovo vedení o pěcha. Petr však bravurně a chladnokrevně - v časové tísni !! odrazil nejtěžší matové útoky černého a najednou se situace na šachových hodinách vyrovnala. Už jsem chtěl jásat, když tu (těžko říci zda to byla oběť) Petr ztratil jezdce za soupeřova "h" pěcha. Navíc jedna z černých věží pronikla na druhou řadu a postavení bílého ještě více zhoršila. Poté začal černý měnit zbylé figury a já jsem si byl téměř jistý, že Petr pozici nemůže udržet a vynuceně prohraje. Bílý však lišácky přestavěl svůj pěšcový řetěz na černá pole a bělopolný černý střelec byl najednou téměř k ničemu. Částečně zablokovaná pozice jakoby hrála do karet našemu hráči, což černý psychicky neunesl a nabídl bez hlubšího propočtu a důkladné analýzy pozice bílému remis (zřejmě jej Petrova houževnatá hra natolik zdeptala, že už neměl nervy a síly na další dvě hodiny přetahované :-) Zázračně získaný půlbod z této partie, spolu s výhrou (a nikoliv pouze remízou - viz dále) Dalibora Capila, nejspíš rozhodl o našem vítězství.

Mezitím svoji partii na osmé šachovnici dotáhl do vítězného konce Dalibor Capil s M.Poláchem a hned bylo veseleji. V této partii měl dlouhou dobu navrch právě náš hráč. V zablokované pozici se nejprve hrálo o střed, přičemž Dalibor se pokoušel o sympatickou aktivitu na královském křídle. Postupně však ztratil iniciativu a už to vypadalo, že soupeř bude "na koni" po lehce (z mého pohledu) bojácné výměně na "f" sloupci (já bych se asi nebál dobrat pěcha na f3 raději králem, než "g" pěchem a získat iniciativu zpět). Soupeři tak zůstal volný izolovaný "h" pěšec a v této chvíli nabídl černý Daliborovi remis. Náš hráč po shlédnutí ostatních rozehraných partií (a jejich neuspokojivému a nejasnému vývoji) možná také i s přihlédnutím k pokročilému "času" soupeře, soupeřovu nabídku na remis statečně odmítl a rozhodl se pokračovat a bojovat o celý bod. Odvaha se vyplatila a černý záhy ztratil věž, když udělal hrubku v časovce. Závěr již byl plně v režii našeho hráče, který v této partii již nepřipustil zvrat a zkušeně ji zakončil efektním matem.

Náš kapitán Zdeněk Románek na páté šachovnici  hrál s P.Liškou snad nejpodivnější partii jakou jsem kdy v OP viděl. Neříkám, že špatnou - to vůbec ne, ale obě věže na svých sloupcích před svými pěšáky se jen tak nevidí :-) (viz fotka), v jednu chvíli nekrytá poslední řada a krále před ev. matem chrání jen ev. představení střelce. Prostě pozice hodně divoká. Avšak soupeř byl zaměstnán vpádem Zdeňkova jezdce do týlu bílé obrany, který se pevně a pohodlně usadil na c3 a se kterým si až do konce partie P.Liška nevěděl rady a okolo kterého se vlastně točila téměř celá střední hra. Náš kapitán postupně dále vylepšoval svoji pozici a bylo vidět, že ve chvíli, kdy mu soupeř po jeho čtyřicátém tahu nabídl remis, již stojí o dost lépe (což po partii uznal i P.Liška). S ohledem na celkový výsledek zápasu a poslední dohrávanou (remízovou) partii mezi Igorem Jasným a Petrem Hromadou na první šachovnici Zdeněk nakonec remízu přijal.

Igor Jasný na první šachovnici v zápase s Petrem Hromadou podal svůj standardní  vysoký výkon a v poziční  taktické partii (kterou by patrně v dohrávce vyhrál) nabídl s ohledem na celkový výsledek týmu (vítězství) soupeři taktickou remis, neboť v té chvíli už byla nabídnuta remis Zdeňku Románkovi panem Liškou. To nám k trochu upracovanému vítězství stačilo. Petr Hromada nabídku na remis ihned přijal a je otázkou, zda proto, že nevěděl o nabídnuté remíze na páté šachovnici, anebo proto, že byl přesvědčen, že více než remis z partie zřejmě stejně nebude.