Smolný zápas

    O poslední únorové neděli jsme hráli zápas roku na půdě favorizované Hošťálkové. Domácí nastoupili v nejsilnější sestavě i s Ondrou Karlíkem na první šachovnici a na všech deskách nás Elově převyšovali.

     Přesto jsme začali nebojácně a Dalibor už v první hodince hry získal dámu a náš první bod. I druhý bod získal náš borec - Martin Švec na osmé desce zúročil své zkušenosti  a soupeře velmi pěknou a klidnou hrou jasně přehrál. Pak sice Igor Jasný na první desce neustál tlak favorizovaného Ondry Karlíka, ale i tak naše situace vypadala velmi optimisticky. Já jsem na druhé desce soupeře tlačil,  Zdeněk na třetí desce měl zajímavou pozici s Bednaříkem, Jarda Sušeň přehrával pana Veselkého, Josef Růčka měl pěšce a jen Zdeněk Románek stál o poznání hůře.

   Přiblížila se časovka a mě se bohužel nepodařilo zlomit obranu pana Vaculíka, který nacházel jedinou správnou cestu, pozici zablokoval a vyplynula z toho remiz s vidinou nadějných pozic ostatních hráčů. Bohužel se vše zamotalo. Jarda ve velmi nadějné pozici neprohlédl lest zkušeného pana Veselského a dostal mat.   

    Následně vzdal neudržitelnou pozici Zdeněk Románek  a prohrávali jsme 2,5:3,5. Naštěstí Josef Růčka navázal na své standartní výkony a dokázal svou pozici proti domácí naději Jakubovi Krejčovi dovést do vítězného konce a bylo srovnáno.

    Vše se tak rozhodovalo na třetí šachovnici. Náš Zdeněk Bělunek hrál velmi pěkně a mladého Josefa Bednáříka černými ubránil a následně získal i převahu. Soupeř pochopitelně nemohl vzít remiz, tak došlo k bitvě až na praporky. Zdeněk měl stále převahu nejméně dvě minuty, tak jsem věřil, že své tažení přetaví ve vítězný bod. Bohužel takřka po 6-ti hodinách těžkého souboje udělal hrubku a dovolil Bednaříkovi obětovat koně, což Zdeňka tak zaskočilo, že v partii, kde se stále nabízela velmi reálná výhra na čas, přestal hrát, ztratil naspořený čas a pak v situaci, kdy už měl prohranou pozici i horší čas tak džentlmensky vzdal. Bylo dobojováno, prohráli jsme 3,5:4,5.

     Zápas pro nás skončil smolně a v současné době je na tom soupeř z Hošťálkové lépe.  Je však třeba se nevzdávat, do konce soutěže jsou ještě tři kola a může se toho hodně přihodit. Proto bojujme, šanci stále máme a snad už při nás bude stát i štěstěna.

      Závěrem bych chtěl poděkovat všem hráčům za velmi bojovný výkon a všechny vyzývám, aby jsme ještě bojovali,  pořád na to máme.

Jura Foukal